Po úspěchu německého filmu Pád Třetí říše (2004, FP 4/2005) o posledních dnech Adolfa Hitlera byl natočen snímek o strůjci dvou nezdařených atentátů na nenáviděného diktátora, plukovníku Clausi von Stauffenbergovi. Historické drama Bryana Singera Valkýra vzniklo tedy podle skutečnosti, přizpůsobené ovšem potřebám filmového vyprávění. Scenáristé zhustili časovou posloupnost a snížili počet osob, které byly s atentáty bezprostředně spojeny. (Po krachu celé akce bylo v přímé souvislosti se spiknutím popraveno dvě stě lidí a sedm set jich bylo zatčeno.) V ději se odvíjejí jen závěrečné epizody ze Stauffenbergova života: v prologu je to jeho těžké zranění v Africe 7.4.1943 (přišel o ruku, o oko a o dva prsty na druhé ruce), jeho zapojení do příprav spiknutí, dva pokusy o atentát ve Vlčím doupěti, následné spuštění operace Valkýra a konečně poprava zatčených spiklenců. Vše je ovšem nahlíženo Stauffenbergovýma očima, přičemž se tedy pomíjí další důležité historické souvislosti. Na rozdíl od jiných titulů věnovaných hrdinovi německého protihitlerovského odboje autoři zvýrazňují jeho úlohu nejen jako atentátníka, nýbrž především jako hybatele následné operace, směřující k hladkému převzetí moci. Stauffenberg pro ni využil upravený Hitlerův záložní plán pro mimořádný případ Valkýra. - Vznikl akademický, realistický a chladný velkofilm, který je příznačně uvozen nacistickou vojenskou přísahou; spiklenci, pocházející většinou z rodů s dlouholetou vojenskou tradicí, museli překonat těžké dilema. Sám Stauffenberg si poznamenal do deníku, že po krutostech režimu už není jeho povinností důstojníka bránit vlast, ale lidské životy. Zajímavým momentem je posouvání děje prostřednictvím záběrů z dálnopisné centrály, odkud se šířily často protichůdné rozkazy. - V Německu se zprvu protestovalo proti tomu, že Stauffenberga hraje Tom Cruise, po premiéře byl však snímek přijat příznivě.

20. července 1944 došlo k poslednímu z patnácti pokusů o atentát na Hitlera, který o devět měsíců později spáchal sebevraždu. Nina von Stauffenbergová a děti válku přežily. Zemřela 12. dubna 2006. - "Nemáte se zač stydět. Bránili jste se. Obětovali jste život za svobodu, spravedlnost a čest." (Nápis na památníku národního odboje v Berlíně.)
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2009/3 .....zobrazit méně 

oficiální text distributora,    .....zobrazit všechny obsahy  (2) .....zobrazit více 

TITULKY SOU TU          http://www.titulky.com/index.php?Stat=6&ZaznamuStrana=50&ActualRecord=1200      V roce 1958 byla jako součást slavnostní ceremonie, na počest otevření nové základní školy, uložena časová kapsle. Ta obsahovala výkresy některých studentů a jeden list papíru se zdánlivě náhodnými řadami čísel. O padesát let později je kapsle znovu vykopána a list s čísly se dostane do rukou profesora Teda Mylese (Nicolas Cage), kterému se číselná řada podaří rozluštit. Vzkaz přesně předpovídá všechny strašné události a katastrofy, ke kterým došlo v uplynulých letech. Obsahuje data, místa i počty obětí. Jak se Myles prokousává dokumentem zjišťuje, že mu přebývají tři události. Tři věci, ke kterým ještě nedošlo. A pokud ten papír říká pravdu, poslední z nich zničí svět. Ted se pouští do zoufalého závodu s časem, ve snaze předpovězeným událostem zabránit, ale katastrofy si žádají oběti a tou poslední může být i on sám. (3DD!3) .....zobrazit méně 

   .....zobrazit všechny obsahy  (1) .....zobrazit více 

Najdi babu, šlohni káru a přirážej!

18letý Ian má konečně šanci přijít o své panictví, když se holka, se kterou se seznámí přes net, nabídne, že se s ním vyspí, když za ní přijede do Knoxville. Společně s kamarády Lancem a Felicií, pro kterou má Ian slabost, ale které se líbí Lance, se vydává na cestu skrz Státy v bráchově milovaném Pontiacu GTO 1969, samozřejmě bez řidičáku.

Tuto stránku pro Vás připravil: Pindurik